Pomůžeme vám najít práci...

Dobrý den,

Pokusím se Vám sepsat můj příběh s epilepsií, a jak jsem se dostala do EpiStopu. Je mi 57 let a diagnózu epilepsie mám od 21 let. Měla jsem dříve lehčí formu, která mě neomezovala, a dokázala jsem s ní žít normální zdravý život. Mám jednoho zdravého syna. Pracovala jsem jako vedoucí oddělení v obchodní domě po dobu 16 let. Z důvodu péče o syna jsem ukončila pracovní poměr a zůstala s ním doma 2 roky. Poté jsem nastoupila do státního podniku, kde jsem byla do roku 2008 a byla propuštěna pro nadbytečnost. Doma se situace také zhoršila s manželem a tyto dvě skutečnosti byly příčinou zhoršení zdravotního stavu. Teď mám velké záchvaty.

V roce 2010 až 2011 jsem chvíli pracovala v Penny marketu, ale ve zkušební době jsem odešla. Díky svému zdravotnímu stavu jsem dostala II. Invalidní důchod a od té doby nemůžu najít zaměstnání. V roce 2013 mě doporučila moje ošetřující lékařka navštívit projekt probíhající v rámci EpiStopu, který se jmenuje „Komplexní pomoc klientům s epilepsií při vstupu na trh práce“. V rámci projektu pracuji na tréninkovém pracovišti Naše Kavárna, kam docházím jednou týdně a dělám tam pomocné práce. Zároveň se účastním i počítačového kurzu, abych měla lepší uplatnění na trhu práce. Na počítačovém kurzu se zároveň snažím pomocí internetu najít zaměstnání a pomocí ergoterapeutky posíláme životopis a motivační dopisy na konkrétní pozice.
Mé zkušenosti s hledáním zaměstnání s diagnózou epilepsie jsou negativní. Zaměstnavatel se diagnózy bojí, protože je málo informován. Bojí se mého případného úrazu při záchvatu.

Doufám, že se situace na trhu práce a mé nemoci zlepší a já najdu uplatnění.