Pomůžeme vám najít práci...

Chyba
  • JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 577
Rád bych se zeptal na to, kdy je vhodná doba sdělit mému potencionálnímu zaměstnavateli to, že trpím epilepsií.

Děkuji
Odpovědí (2)
  • Akceptovaná odpověď

    pondělí, červen 17 2013, 01:39 PM - #trvalý odkaz
    Dobrý den,

    na tuto otázku není jednoznačná odpověď.
    Záleží na mnoha faktorech, např. na typu a frekvenci záchvatů, na stavu po záchvatech apod.
    Je dobré vědět, že nikde není zákonem dána povinnost informovat zaměstnavatele o své nemoci.
    Obecně se nedoporučuje uvádět svou nemoc hned u prvního kontaktu a už vůbec ne, sdělovat tuto informaci po telefonu.

    Uvedu tři kategorie a možnosti, jak v jednotlivých případech postupovat:

    1. Jste již dlouho bez záchvatů, nebo při případném záchvatu neohrožujete sebe ani okolí.

    V tomto případě není nutné o své nemoci mluvit vůbec. Nehrozí-li žádné nebezpečí, není důvod zbytečně komplikovat svou situaci.

    2. Máte velké, nebo časté záchvaty, které ohrožují bezpečnost Vaši i Vašeho okolí.

    Tady je potřebné zvážit situaci. Důležitou roli hraje typ zaměstnání, o které se ucházíte. Vyžaduje-li větší odpovědnost, nebo plyne-li z daného pracovního zařazení větší nebezpečí, je dobré, aby o tom věděl minimálně přímý nadřízený.
    Obecně se však doporučuje "jít s pravdou ven" až při podpisu smlouvy, nebo případně až ke konci zkušební doby.
    Každopádně se však doporučuje informovat nejbližší spolupracovníky, aby nebyli překvapeni případným záchvatem. Je dobré jim říct, jak Vaše záchvaty vypadají, jak často je míváte a jak Vám nohou při nich pomoci.

    3. Jste uznán za osobu se zdravotním postižením (OZP).

    To znamená, že je Vám přiznán invalidní důchod v I., II., nebo III. stupni (dříve částeční nebo plný invalidní důchod). V této situaci se nabízejí dvě možnosti:
    - tato skutečnost se neuvádí v životopisu. Ale je dobré říct, že máte uznaný invalidní důchod při ústním pohovoru.
    - jedná se přímo o místo pro OZP - je vhodné uvést tuto skutečnost i v životopise. Ne však diagnózu!!!
    U ústního pohovoru pak nehovořte o nemoci samotné, ale o důsledcích, jak se Vaše záchvaty konkrétně projevují, jak je máte často a jaký mohou mít vliv na Váš pracovní výkon. Avšak, snažte se vyzdvihnout to, co umíte, co můžete a v čem jste dobrý/á.
    Odpověď je momentálně minimalizována. Show
  • Akceptovaná odpověď

    čtvrtek, září 12 2013, 06:36 PM - #trvalý odkaz
    Tak jsem si vyzkoušel stejnou situaci také. Moje dilema kdy to v zaměstnání sdělit se ale vyřešilo samo bez mého přičinění...

    Jsem zatím ještě ve zkušební době. Doposud jsem žil v tom, že jsem díky braní léků již několik let kompenzovaný a tedy bez záchvatů. Tak jsem byl sám celkem překvapený, když mi šéf v úterý během vzájemné diskuse řekl, že jsem měl v pondělí v kanceláři záchvat. Jak už to tak bývá, tak jsem si samozřejmě na nic nevzpomínal a vlastně si ani nevybavuji co se poté dělo.

    Celkem hodně zajímavé pro mne samotného bylo to, jak průběh samotného záchvatu kolegové popisovali. Pracuji u počítače a tak jsem v době, kdy jsem ho měl, seděl na kancelářské židli a z ní jsem nespadl. Namísto toho jsem mechanicky opakoval pohyb nohou, což vzhledem k tomu že mám židli záměrně téměř dole vedlo k tomu, že jsem se stále vykonávajíc ten pohyb nohou vozil napříč kanceláří směrem k oknu, kde jsem se zastavil o zeď.

    Celkem zajímavá shoda náhod zapříčinila to, že jeden z kolegů se kterým chodím na obědy o tom, že mám epilepsii věděl z pátku předchozího týdne.
    Když to na mne přišlo, tak si to po chvíli uvědomil, nezazmatkoval, uklidnil ostatní kteří samozřejmě netušili a v klidu mne nechali doklepat se.

    Když jsem trochu přišel k sobě, tak samozřejmě následovala klasická zmatenost. Den poté jsem se dozvěděl, že jsem se snažil v téhle fázi přihlásit se do počítače kolegy. O ničem z toho si samozřejmě nic nepamatuji. O den později poté co jsem to zjistil, jsem samozřejmě okamžitě vyrazil za neurologem aby mi změnil prášky. Když jsem mu vylíčil jak to proběhlo tak mne pochválil, že jsem alespoň originální :)

    Vím jen, že jsem byl v pondělí večer strašlivě unavený a že jsem ani moc neponocoval a rovnou jsem zalezl do postele s cílem se trochu prospat.

    V každém případě je problém se sdělením kolegům toho, co jsem vlastně zač, vyřešen. Kolegům jsem později vysvětlil jak se mají chovat v případě, že by to na mne opět přišlo. Vzali to nakonec celkem v pohodě, a rozhodně bylo příjemné zjištění, že i další z kolegů věděl nějaké základní informace o epilepsii také.
    Odpověď je momentálně minimalizována. Show
Tvoje odpověď

Určete heslo k uzamčení otázky - pouze uživatelé s heslem budou mít přístup.

Přihlaste se

Provoz portálu podpořili

 
 
 

Kde nás najdete

Thomayerova nemocnice

Pavilon A1, Vídeňská 800

140 59, Praha 4

info@epistop.cz

Jsme také na...

Facebook
Twitter
Youtube
Googleplus

Spolupracujeme

Soukromé zdravotnické zařízení AV Institut